Cyklistická pouť 2007 Mariazell

Popis cesty

Přes 90 cyklistů, napříč všemi věkovými kategorie, druhy povolání a stavy, se vydalo začátkem srpna na kole na pouť z Uherského Brodu do největšího poutního místa Rakouska Mariazell.

V pořadí již třetí cyklopouť tohoto rozsahu (předešlé cyklopoutě vedly v roce 2005 do Kolína nad Rýnem a v roce 2004 taktéž do Mariazell) organizovali členové Orla z Uherského Brodu, kteří zajišťovali během celé pouti převoz batožin, servisní a zdravotní doprovod. Celá cyklopouť byla rozdělena na dvě části: Putovaní na kole z Uherského Brodu do Mariazell a samotné setkání mládeže v právě zmiňovaném poutním místě Mariazell. nahoru

Sraz bezmála stovky účastníků, z různých koutů naší vlasti, se uskutečnil v pondělí 6. srpna v Uherském Brodě. Po registraci v prostorách klášterního sálu následovala zahajovací mše sv. v klášterním kostele, po ní večeře a přednáška v areálu klášterní zahrady na téma „Po stopách apoštola Pavla v Turecku a Řecku“, kterou měl účastník cyklopoutě děkan Technologické fakulty ze Zlína Petr Hlaváček. Nocleh pak účastníci strávili v tělocvičně brodského gymnázia.

Ráno se pak peloton po slavnostním odstartování, které obstaral místostarosta města Uh. Brod Antonín Juriga vydal na první etapu, jenž vedla jak po silnicích 3. tříd, tak cyklostezkami lemujícími vinnou oblast, do 100 km vzdáleného Mikulova, kde je čekalo nocování v tamější základní škole. nahoru

Další etapa, při niž cyklisté překračovali státní hranice směřovala do metropole Rakouska – Vídně. Zde je čekal volný den, v rámci něhož si každý mohl vybrat z bohaté nabídky kulturních pamětihodností tohoto krásou překypujícího velkoměsta. Nejprve však cyklisté společně navštívili kostel Panny Marie na Nábřeží, kde jsou uloženy ostatky českého rodáka a světce Klementa M. Hofbauera, a také katedrálu Vídně – Stefansdom. Valná většina cyklistů také využila exkluzivity místa svého ubytování a navštívila přes ulici vzdálený zámek Schönbrunn. Po jednodenním oddechu následovala v pořadí třetí etapa do města Krems. Tato etapa již vedla zcela po cyklostezce Donauradweg a jež kopíruje takřka celou délku Dunaje po Rakouském území. Z Kremsu, kde se nocovalo na zimním stadionu se vydali cyklisté do 100 km vzdáleného městečka Gaming. Etapa byla o to náročnější, že praktickou celou cestu nepřetržitě lilo jako z konve. O to více vyniklo prostorné ubytování v klášterním komplexu v Gaming, který je sídlem pobočky americké Univerzity. Poslední etapa z 400km dlouhé pouti, měřila necelých 40 km a vedla horským terénem s velkým převýšením do cíle pouti – do největšího rakouského poutního místa Mariazell, které právě v letošním roce slaví 850 svého vzniku.

Zde strávilo od neděle 12. do středy 15. srpna společné chvíle téměř 3 000 mladých z 8 evropských zemí. Pozvání rakouských biskupů přijali mladí z Polska, ČR, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Setkání se zúčastnili všichni rakouští biskupové v čele s vídeňským arcibiskupem kardinálem Christophem Schönbornem, který už v úvodní den připomněl, že Mariazell je evropským místem a nyní také místem evropské mládeže. nahoru

Pořadatelé nabídli účastníkům bohatý program, který zahrnoval koncerty, více než 200 workshopů, mše svaté nebo světelný průvod. Zvláštní pozornost byla věnována otázce nezaměstnanosti mládeže. Česká stopa v Mariazell byla dobře patrná a čeština zněla spolu s ostatními jazyky při bohoslužbách a ostatních aktivitách. Orelská výprava také nabídla ostatním 3 workshopy – netradiční jízdu na lehokolech, turnaj ve florbalu a diskuzi s královéhradeckým biskupem Dominikem Dukou, který svoji účastní podpořil českou výpravu.

Závěrečnou mši svatou celebroval kardinál Schönborn. „K největším zážitkům z pouti je potom možné zařadit pozdrav, který mladým do Mariazell adresoval prostřednictvím televizního vysílání v rámci tradičního Anděl Páně papež Benedikt XVI., který do Mariazell zavítal 8. září téhož roku.

Po skončení závěrečného programu následoval odjezd domů. Pro cyklisty byly připraveny dva autobusy, které je odvezly i s jejich koly zpět do ČR.


Petr Gabriel